Sezóna 2018 zahájena
26.5.2018 admin admin 0 Comments
Bikovou sezónu 2018 jsem zahájil v barvách BikeWorl Kilpi Racing Teamu na největším ostravském závodě horských kol Porubajk. Novinkou v této sezóně není jen tým italský BikeWorld, ale také jsem se stal ambasadorem značky sportovního oblečení KILPI. Startoval jsem na trase 38 kilometrů v kategorii vysokoškoláků, protože závod má podporu školy, kde studuji. Závod se konal za krásného slunečného počasí,ale velmi větrného. Proto jsem po startu nebyl nějak moc aktivní a počkal jsem si s prvním větším nástupem na sjezdovku na Skalce. Zde se závodní pole rozdělilo a já zůstal na čele sTomášem Materou, který je rovněž ambasadorem značky KILPI a členem KILPI Racing Team. Vzorně jsme spolupracovali a díky toho jsme si vypracovali slušný náskok, který stačil I na opravu drobných technických problémů, aniž by jsme byli dostiženi. Náš náskok se poté opět navyšoval a silný vítr nám v tom ještě pomáhal. Závěrečný nástup v mém podání přišel v lesíku před ostravskou hvězdárnou, kde jsem v silovém výjezdu Tomášovi poodjel a vedení v pohodě udržel, až do cílové rovinky. Závod i přes zmiňovaný silný vítr byl velmi rychlý a tak jsem trať absolvoval v rekordním čase 1:19:55.
Pak jsem jel udělat definitivní tečku za zimou startem na Alpin marathonu Ötzi v Itálii. Tento specifický maratón má sice standardní délku 42,2 km. ale převýšení je 3266 metrů a je tvořen třemi disciplínami. MTB (24,2 km /1570 m), běh (11.8 km /495 m) a skialp vertica (6.2 km/1201 m). Protože zvládám všechny disciplíny tak jsem si to chtěl zkusit. Byl to ale zápřah, který jsem snad ještě nezažil a v cíli na ledovci Schnalstall ve výšce 3212 m.n.m jsem byl zcela vygumovaný. Místni borci jsou neskuteční a tento závod se nedá jet bez speciální přípravy a bez speciálního vybavení. Byla to ale obrovská výzva a předčilo to zatím všechny extrémy co jsem absolvoval. Zvládnul jsem to za 4 hodiny, 4 minuty a 16 sekund a na 28. místě.
Dalším bajkovým závodem byly Jezernické viadukty, které byly vždy podzimní klasikou, ale z důvodů polomů pořadatelé prohodili termín s Šelou a tak letos se staly klasikou jarní. Na startu se sešla poměrně silná konkurence, v čele s mistrem ČR XCM Pavlem Boudným, jeho týmovým kolegou Tomašem Višňovským, Michalem Bubílkem a další převážně moravskými jezdci. Počasí na závod se velmi vydařilo. Bylo slunečno, ale vítr byl ještě mnohem silnější než minulý týden v Ostravě. Závodit naplno se začalo za Slavkovským tunelem, kde tempo začala udávat dvojice České spořitelny. Vysokému tempu této dvojice nikdo nestačil a závodní peletón se nadělil na menší skupiny. Já jsem bohužel špatně zachytil tempo druhé skupiny a zůstala na jejím konci. I přes snahu dojet do druhé skupiny se mi to na silnému větru nepodařilo. Tak jsem se pohyboval ve skupině okolo 10. místa, se kterou jsem přijel až do cíle a bylo z toho 9. místo. Očekávání před závodem byla větší, ale je začátek sezony a po Ötzim jsem se pomalu vzpamatovával.
Následovalo pár tréninků a již ve středu jsem se vydal na první UCI etapový závod sezóny, který se jel v belgickém městečku La Roche-en-Ardenne. Třídenní závod UCI kategorie S1 zaručoval velkou konkurenci. Belgie je velmi známa svými jarními klasikami a rovněž cyklokrosem, takže se na staru objevila řada známých jmen z cyklokrosu.
První etapa startovala již tradičně z náměstí, kde následovalo hned prudké stoupání a závodní pole se nadělilo na skupiny. Držím se v druhé větší skupině, ale kolem 40 km přichází krize a tempu nestačím. Etapa měla 86 km a převýšení 2450 metrů. Po chvíli se zapracovávám do další skupinky a snažím se držet na čele ať se vyvaruji rizikům ve sjezdu. Skupina se zmenšovala a my se dotahovali na další odpadlíky. V cíli z toho bylo 23.místo v čase 4 hodiny a 2 sekundy. I když bylo slunečné počasí tak místní louže a brody daly o sobě vědět.
Druhá etapa startovala u hotelu Floreal, opět za slunečného počasí. Parametry etapy byly 101 km a 3135 metru převýšení a šlo o nejdelší etapu závodů. Prvních 40 km mělo byt rychlejších, tak jsem se snažil držet co nejvíce ve předu. Jelo se velmi vysoké tempo hned od startu. Držel jsem se druhé větší skupiny, trať byla ze začátku opravdu rychlejší, ale pak to přišlo spousta trailu kolem řeky L’Ourthe, kde to bylo neustále nahoru a dolu. Skupina se rozpadá a tvoří se menší skupinky, každý jede za své. Je horko a na předposledním bufetu ztrácím bidón, naštěstí mne zachraňuje suport belgického profitýmuPauwels sauzen – Vastgoedservice a dostávám nezbytnou vodu, aniž byjsem ztratil kontakt se soupeři. Moc díky…!!! Druhá etapa mi poměrně sedla a byl posun jak výsledkově, tak v celkovém pořadí. V cíli tomdalo na 18.místo v čase 4 hodiny 42 minut a 9 sekund.
Neděle a den třetí. Bylo by to moc jednoduché a moc na pohodu, kdyby nezapršelo že? Asi takhle by se to dalo ve zkratce shrnout. Již v noci přišly první deště, ráno to vypadalo nadějně, že by už nemuselo pršet, ale hodinu do startu se spustil doslova liják. Ten provázel, také start závodu. Viditelnost byla mizerná oči plné vody a následně i bahna. Chytám se velmi silné skupiny jedoucí o první desítku. S touto skupinou se držím pěkných cca 45 km. Pak se skupina naděli na menší, stále to vypadalo na ještě lepší výsledek než ve druhé etapě, ale v druhém kolem ve stěně Brozée jsem již v režimu off. Posledních 5 km jsem už snad počítal po metrech. Do cíle etapy dlouhé 69 km s převýšením 2350 metru dojíždím na 18. místě v čase 3 hodiny 21 minut a 28 sekund. V cíli nevidím už nic, oči plné bahna. Počasí zamíchalo výsledky a v celkovém pořadí jsem se dostal na 16.místo v celkovém čase 12 hodin 3 minuty a 49 sekund a za vítězem Sörenem Nissenem jsem zaostal 43 minut a 18 sekund. Za 16.místo jsem získal 24 UCI bodů a překonal jsem hranici 100 bodů. V celkovém součtu jich mám 108 a jsem na 342 pozici v rankingu UCI.
