Etapáky v Jižní Africe a Izraeli
17.10.2022 admin admin 0 Comments
Dva velké etapové závody na konec sezóny, to byla slušná výzva. Opět jsme spojili síly s Lukas Kaufmann a začátkem září jsme se vydali do Jižní Afriky na Cape Pioneer.
Momentum Medical Scheme Cape Pioneer Trek presented by Biogen
Čekalo nás sedm závodních dnů a proto bylo zapotřebí sebou vzít i dostatek materialu, to není zrovna jednoduché když se letí letadly s dvěma přestupy. Vše jsme měli naplánované, ale také jsme měli kus štěstí, že jsme nevěřili tomu jak nám ve Vídni řekli, že zavazadla letí přímo do cílové destinace. To by naše kola zůstala v Johannesburgu a my by jsme měli velké nervy, kde jsou. Přílet do George při západu slunce byl nejlepším možným přivítáním a startem tohoto dobrodružství. Neuvěřitelná náhoda nám zjednodušila transfer z letiště do ubytování. na sedadle v letadle z Johanesburgu seděla vedle nás majitelka apartmánu, kde jsme si zabukovali ubytování. Naložila nás na letišti do svého Amaroka a byli jsme v Africe jako doma !!!
První dny, byly věnovány přípravě kol a rozkoukání se po cestě v novém prostředí. Nejzásadnější změna pro mne byla jízda vlevo, zažil jsem to již v Austrálii, ale opět mi to prvni dny přišlo zvláštní. Počasí zde bylo dokonce chladnější než u nás doma, jelikož zde zrovna skončilo nejchladnější období roku. Ubytováni jsme měli v golfovém resortu, kde po greenu pobíhaly antilopy. Opravdu idylka, k oceánu cca 20 km na kole a na traily, kde vedl prolog 5 km jízdy městem. Dny před závodem jsem si užil a po projetí trati prologu jsem se nesmírně těšil na závod.
Etapový závod Momentum Medical Scheme Cape Pioneer Trek presented by Biogen je sedmidenní závod UCI kategorie S1. Během sedmi dnů jsme ujeli 461 Km s 10750 výškovými metry a vystřídali tři závodní vesnice. Jedná se o druhý největší etapový závod v Africe.
Den první a prolog v podobě časovky na 26 km s 600 výškovými metry. Trať vedla na trailech poblíž města George. Pouze úvodní kilometry a posledni kilometry do cíle vedly po asfaltě. Zbytek trasy byl namotán na nádherných, hravých singletrailech. Nebylo to nic zadarmo, traily byly i dosti prašné a chtělo to 100% koncentraci, jízda bez technických a jiných chyb nám vynesla v prologu 10.místo a nesmírně jsem se těšil na další dny, jaká bude trasa.
Druhý den a první etapa dlouhá 55 km s 1850 výškovými metry. Start byl neutrální abychom vyjeli z města, Lukas se zde bohužel připletl do hromadného pádu a tak jsme v úvodu lehce ztratili. Naštěstí on i kolo bylo v pořádku a tak nám nic nebránilo jet “fullgas”. Nejprve motanice traily, kde vedl prolog a následné stoupání na okolní kopce. Nádherná krajina i ježdění. Také potkáváme velkou grupu paviánů a pro nás je to zážitek z opravdového afrického safari. Náš výkon byl dobrý a v cíli jsme brali 6. místo.
Třetí den druhá etapa, která byla zároveň přejezdová z města George na farmu v Louvain. Čekalo nás 76 km s 1900 výškovými metry. Z města George do horského sedla Montagu pass se nastoupalo po horské silnici vedoucí podél železniční trati od pobřeží Indického oceánu 700 výškových metrů. Za hřebenem se změnila krajina, bylo zde méně zeleně a trasa nás po cestách kolem pastvin s dobytkem a pštrosy dovedla do cíle na Louvain Guest Farm. Nádherný západ slunce s výhledem na hory a skvělá atmosféra co více si přát.
Čtvrtý den a třetí plnotučná etapa měřila 64 km při kterých jsme na stoupali 1400 výškových metrů. Etapa byla mix krásných trailu a rychlejších cest. Nám se povedla skvěle, když jsme vybojovali 5.místo. V horách byly opravdu chladné rána a večery, ale jak jsem již psal nádherné prostředí. Nejde opomenout zdejší steaky.
Pátý den nás čekala čtvrtá etapa, která vedla z farmy Louvain do Othsdoornu. Byla to porce 92 km s 1665 výškovými metry. Hodně kamenitá etapa s řadou jeep cest. Bohužel mne potkal v jednom ze sjezdů velký defekt a ztratili jsme hodně času. V cíli to bylo 9. místo a bylo zapotřebí vše připravit na další dva dny.
Šestý den byla na programu velmi zajímavá pátá etapa s dojezdem na kopci. Trať plna jeep cest a kamení s cílem v horském sedle Swartberg pass vysokým 1572 m.n.m. Etapa pro nás začala velmi dobře, ale brzy přišel pomalý defekt, který Lukas musel na 3x opravovat a tak jsme jeli stíhací jízdu v cíli po 84 km s 2121 výškovými metry to stačilo na 6. místo. Skvělý výkon a do cíle nám zbývala jen jedna etapa.
Sedmý závodní den a šestá etapa o délce 65 km s 1181 výškovými metry. Neutrálních 10 km a pak full gas. Kombinace jeep cest a trailu, opět nádherné ježdění a náš výkon skvělý. Do posledních metru boj o čtvrté místo a bedna taky nebyla vůbec daleko. Celkově jsme obsadili po 7 nádherných dnes 8. místo. Počasí vyšlo skvěle, každý den sluníčko. Jakmile jsme zabalili kola dojedli objed, přišel lehký deštík. Tohle fakt neuvěřitelně vyšlo.
Den po etapáku jsme se vrátili do George. Šel jsem se vyjet k Indickému oceánu, teplota nic moc, tak jsem si dal na pláži čokoládu a vydávám se zpátky na ubytko v dešti. Opět je potřeba vše zabalit a připravit na let domů. Největší nervy byly opět aby kolo dorazilo s námi do Vídně, jelikož jsme přiletěli ve středu a v neděli začínal náš další trip.
Doma moc času nebylo, práce, regenerace, něco málo tréninku a hlavně vše připravit na takové velké finále v podobě Bara Epic Israel.
Bara Epic Israel
Tento závod je můj oblíbený a je to ideální prodloužení a zakončení bajkové sezóny. Během týdne znovu do Vídně na letiště a směr Tel Aviv. O půlnoci jsme se po cestě letadlem, vlakem a taxíkem konečně dostali na ubytování ve vesnici Jisr az-Zarqa poblíž závodní vesnice v Nahsholim Seaside Resort. Mohla tak začít naše aklimatizace na zdejší počasí. Vysoké teploty a prašný povrch je zde velmi typický. Já se vydal na trénink a prohlídku částí jedné z etap s mým historicky prvnim týmovým kolegou ze závodu dvojic Noamem Straschnovem. Podvečerní jízda při západu slunce byla fakt pecka. A ve vzpomínkách jsem lovil jak zdejší traily vypadají. V úterý jsme se přesunuli na kolech do hotelu v závodní vesnici Nahsholim Seaside Resort, kde jsme měli nádherné ubytování přímo na pláži Středozemního moře.
Čas letěl a než jsme se nadali byla tady středa a den prologu. Trasa na 36 km vedla pobřežím Středozemního moře. Relativně jednoduchá trať. Rovina, minimalní převýšeni a pár technických sekcí. Realita byla fullgas od startu a stoprocentní koncentrace při průjezdu zatáčkami na prachu, písku a kamení. Hlavním bodem trasy prologu bylo historického přístavní město Caesarea s řadou památek z doby před 2600 lety. Trasa zde vedla po opravdu starověkém trailu, po kamenné cestě vydlážděné 300 let př.n. l., kolem Herodesova oblouku a přes římský hipodrom. Výkon nebyl úplně nejlepší, ale byli jsme v cíli na 12. místě bez jakýchkoliv problémů s malými časovým odstupem na soupeře. Tak jsme se mohli plně regenerovat a připravovat na další dny.
Druhý den a první etapa, která byla nejdelší v celé historii Epic Israel. Jeji parametry byly 111 km s 1200 výškovými metry. Nádherná maratonská etapa byly plná krásných singletrailu, ale i širších prašných cest. Ideální mix a my s Lukasem podali lepší výkon, než v prologu a do cíle jsme dojeli na 7. místě. Zároveň jsme se posunuli i do TOP 10 v celkové klasifikaci.
Za královskou etapu byla označená druhá etapa s parametry 78 km a 1300 výškovými metry. Trasa nás zavedla do horské oblasti Carmel, kde na nás po rovinatém úvodu přes zde typické banánové plantáže, čekal největší kopec tohoto ročníku Mount Shokef vysoký 497 m. n.m. Pak jsme najeli na hlavní singletrailovou lahůdku druhé etapy, singletrail Hof HaCarmel vyšší obtížnosti s náročnými výjezdy a rychlými flow úseky v přírodním lese. Následovaly rovinaté a písčité cesty na pobřeží v rezervaci Tel Dor. Podél moře jsme dojeli a doběhli do cíle na pláž s jásajícím davem fanoušků. Ve velkém vedru to bylo již hodně nadoraz, ale atmosféra úžasná. V cíli opět 7.místo a posun v celkovém pořadí na 6. místo.
Závěrečná etapa byla nejzábavnější ze všech měřila 56 km a měla převýšení 690 metrů. Polovinu trasy tvořil cca 20 km dlouhý singletrail HaShluha v Oferském lese. Jeden z nejlepších singletrailů v Izraeli, velmi rychlý a nádherně jezdivý singletrail střední obtížnosti, opravdová horská biková dráha. V závěrečné etapě jsme dojeli na 8. místě ale s malým odstupem, což nám stačilo na 6. místo v celkové klasifikaci Bara Epic Israel 2022. Pro mne to bylo o to více emotivní, protože jsem dojel do cíle svůj pátý Epic Israel a obdržel speciální dres pro jezdce s pěti absolvovanými etapáky.
Po závodě jsem pak s kamarády z Izraele vyrazili na vyjížďku v dresech této speciální edice. V Izraeli se slavil Nový rok a tak jsme ještě pár dní zůstali a užívali si bikování a teplé moře po sezóně.
Byly to dva zcela rozdílné etapové závody. V Jižní Africe končilo zimní období a teploty ráno klesaly k bodu mrazu. Přes den pak vystoupaly k 15 stupňům celsia. Cape Pioneer byl klasický etapový závod s přejezdovými etapami a to kladlo nároky na výběr kvalitního oblečení nejen na samotný závod, ale i pro pobyt v závodní vesnici. Při závodech jsem používal spodní vrstvu NETTY a cyklistický dres TINO, kde je důležité mít i dostatek místa v kapsách na zádech. Po technických problémech jsem začal používat a osvědčila se i peněženka PAY, kde jsem si vozil ventil k CO2 bombičkám a duši. V afrických podmínkách s množstvím ostrých kamenů na prašných cestách a spoustou trnů je totiž protidefektová sada nezbytností a nesmíte ji ztratit. To může znamenat konec v závodě. Používal jsem dlouhoprsté rukavice FINGERS a cyklistické krátké kalhoty MURIA. Před startem a v cíli pro regeneraci kompresní ponožky PANAMA a kvalitní teplé oblečení jako např. merino JAGER či péřovku nebo nějaké teplé mikiny a čepici.
V Izraeli panovaly ve stejném období zcela odlišné klimatické podmínky. V noci teploty neklesaly pod dvacet stupňů celsia a přes den ve stínu bylo přes třicet. Izrael v září a říjnu je ideální destinací pro horskou cyklistiku. Stačí vám minimum oblečení. Krátký dres v našem případě již zmíněný TINO, který je dobře odvětraný, krátké kalhoty a plavky k moři. Prakticky zde nehrozí déšť. A kdyby náhodou zapršelo tak při teplotách které zde panují by vůbec nevadil. Naopak je zde důležitý pitný režim, důležité jsou proto láhve na nápoje. Mi se zde osvědčila kombinace silikonové láhve do kapsy HYDRO 300-U a cyklistické láhve Kilpi FRESH-U. Cyklistická láhev je z průhledného plastu a dobře tak vidíte kolik pití ještě máte. To je výhoda v porovnání s vaky na zádech, které zde mnozí vozili. Kilpi láhev má i dobře rozebíratelné víčko s náustkem z měkkého plastu. Já preferuju barevné varianty před černou, kde je lépe vidět zda jsou čisté. Čistota lahví je totiž velmi důležitá.
Fotogaleri Afrika
Fotogalerie Israel
