Sezona MTB 2021

15.12.2021 admin admin 0 Comments

Přesuny a rušení závodů zásadně ovlivnily můj závodní kalendář pro tento rok. Má zimní příprava probíhala jen doma v Beskydech a pak rovnou z lyží do závodního kolotoče. Navíc dobrou formu před startem MTB sezony zhatilo onemocnění COVID. Přesto se podařil zajímavý program závodů. Absolvoval jsem dva pro mne nové etapáky, 4islands a Andalucia Bike Race, které jsem popisoval v samostatných reportech. 

Po prvních velkých závodech v zahraničí jsem pokračoval v tréninku a připravoval jsem se na další své cíle v sezóně. Bodoval jsem na maratonu UCI C2 Dolní Morava. Další víkend byla přede mnou velká výzva v podobě druhého závodu UCI MTB Marathon Series.

Hero Südtirol Dolomites závod pověstný svým velkým převýšením, když se na 85 km nastoupá 4000 metrů výškových. Na startu 160 elitních jezdců, můj výkon byl mírně rozpačitý, ale bojoval jsem co to šlo. Dal jsem do toho maximum a podařilo se mi bodovat když jsem obsadil 60. místo. Byl to nádherný závod a po závodě jsem si to objel v opačném směru po úžasných alpských silnicích. Někdy bych si tu Sella rondu měl dát i na lyžích.

Po návratu z Itálie jsem se věnoval přípravě, na další část sezóny. To se vyplatilo a další výkonnostní vzestup byl na domácím závodě UCI C1 Drásalovi. Sešla se slušná konkurence. Startovaly zde oba české UCI bikemaratonské týmy i čerstvý mistr Evropy XCM  Andreas Seewald. Na 120 km dlouhé trati jsem bojoval o TOP 10. V závěrečném stoupání jsem měl ze skupiny nejvíce sil a vybojoval jsem 7. místo. Byla obrovská spokojenost s výkonnosti a výsledkem. Skvělá motivace na další velké závody a přípravný etapák Trilogy.

Na Trilogy bylo velmi blátivo a to mi moc nesedělo. V prologu jsem se trápil a v první etapě jsem bohužel měl ve sjezdu větší pád. Závod pro mne skončil, ale to bylo asi to nejmenší. Jelikož následné vyšetření potvrdilo zlomeninu hlavice pažního kloubu. Bylo mi řečeno že mám po sezóně. 

Následná rekonvalescence se velmi táhla a byla bolestivá. Nemohl jsem se moc hýbat a ruka byla fixovaná. Přišel jsem o řadu pěkných závodu Dolomiti Superbike, Montafon či Ironbike Ischgl. 

24 dní od úrazu poprvé točím nohama na trenažuru. Nejsem schopen rukou dosáhnout na řidítka, ale nějak točím nohami. Do toho rehabilitace. 37 den od zranění poprvé se odhodlávám vyjet ven na kole. Další dny již mířim do Beskyd. Cíl je jasný připravit se na Red Bull Dolomitenmann a další závody.

62 dní od úrazu moje první závodní nasazeni a to jen do kopce, bylo na časovce Autel Ostrý. Bral jsem druhé místo za Tomášem Lichým. Výkonnost byla uspokojivá a tak jsem se těšil do Rakouska, kde jsme odjížděli již v úterý. 

V Rakousku bylo nádherné počasí a byl čas jak na přípravu, tak plnění povinnosti v podobě natáčení a focení pro sponzory. Vše pod záštitou Rudiho Drnce, jen já měl poměrně starťák. Ve čtvrtek jsem jel poprve sjezd v terénu ruka držela a já věděl, že nesmím na to myslet a jet to na co mám. Trať jsem si najel a přesně si řekl, co si kde můžu dovolit.

Závodní den byl plny emocí, opět tady byl Red Bull Dolomitenmann se vším všudy. To znamená davy diváku a silnych konkurentů. Přebíral jsem na 18. místě v kategorii a snažil se jet, tak jak jsem si to naplánoval. Chvíli po startu mne dojíždí Matouš Ulman, po chvíli mi bylo jasné, že jeho tempo je pro mne neakceptovatelné. Jel jsem si své a snažil se prokousat dopředu. Celkem to šlo, ale stále něco chybělo, aby to bylo na pódium. Předávám na 9.místě a to i přes skvělý výkon našeho kajakáře nám patří i v cíli. 

Určite zklamáni týmu tam bylo, jelikož cíl byl jasný. Mířit na pozice nejvyšší, já byl spokojen, že jsem odvedl své maximum, po tom všem co mne v sezóně potkalo. Rozhodně děkuji Rudimu a sponzorovi našeho týmu CREATE & ASSETS.

V Rakousku jsem zůstal a jen se přemístil do Schladmingu, kde startoval ve čtvrtek ALPENTOUR TROPHY etapový závod UCI S1. Nádherné prostředí a pěkné ježdění v okolí, snažil jsem se dny před závodem využít a projet některé části etap, abych znal sjezdy. Jeden den jsem si projel etapu pod Dachstein, pak novou etapu přes Reiteralm a Giglachsee. 

Závod se mi celkem podařil, výkonnost byla slušná a měla stoupající tendenci. Počasí také přálo a v celkovém pořadí jsem vybojoval 17. místo. A vše směřovalo k vrcholu sezóny, etapovému závodu EPIC ISRAEL.

Následovala domácí podzimní klasika Oderská Mlýnice. Forma byla slušná, ale něco málo chybělo, aby to bylo lepší jak TOP10. Poslední prověrkou před odletem byl Prima Cup v Mikulově, kde jsem bral i skrze smůlu v závěru bramboru. Hned po dojezdu jsem spěchal domů a začaly přípravy na odlet do Izraele.

Vše bylo velmi komplikované, jelikož Izrael byl pro turisty uzavřený a vstup do země nebyl možný. Pořadatelé nám zajistili výjimku od Izraelského ministerstva sportu a kultury, tak abychom mohli na závod a nemuseli být 14 dni v karanténě. Ještě absolvovat test před odletem. Výsledek byl negativní a mohl jsem v pondělí brzy ráno vyrazit s Honzou Johánkem na let z Vídně do Tel Avivu. Po příletu na letišti hnedka na další test a přesun na hotel do izolace. Již večer máme výsledek a nervozita opadá. Vše je v pořádku a můžeme závodit.

Den před závodem jsme vyrazili po stopách prologu z roku 2019, do historického města AKKO. Nově prolog vedl více historickým centrem a to si bylo možné projet až v den závodu. Velmi rychlá trasa s minimalním převýšeni vedla tam a zpátky po pobřeží. V AKKO si pořadatele připravili opravdu lahůdku, když se projíždělo i podzemím křižáckého opevnění. V závodě mne potkala smůla v podobě spadlého řetězu v nejméně vhodnou dobu, při výjezdu na hradby. V prologu jsme s Jobrem vybojovali 6.místo a těšili se na další etapy.

První etapa měřila 72 km a jak zde bývá zvykem, úvodní kilometry vedou místními plantážemi. Od startu se jelo svižné tempo a v nájezdu do trailu se to nadělilo na skupiny. My si jeli své kolem 5. místa. Pěkné teplé počasí, místy až moc prachu, ale nádherné ježděni. Bohužel těsně za technickou zónou jsem chytil defekt. Naštěstí jen dofouknutí a mohli jsme jet dále. Zásadní problém nastal zhruba 20 km před cílem, když jsem ve volných kamenech řízl přední plášť a musel jsem dávat duši. To nás zdrželo a v cíli z toho bylo 7. místo.

Druhá etapa byla historicky nejdelší etapou na Epic Israel, měřila 120 km a měla převýšení 1400 metrů. Úvodní rychle pasáže jsme byli v kontaktu s první skupinou, bohužel jsem v prachu řízl přední plášť. Oprava byla relativně rychlá pomocí knotu a bombičky. I tak nás to stálo kontakt s první skupinou. Opět nás čekaly nádherné trailové pasáže, ale má smůla pokračovala, když knot cca na 50 km vypadl a musel jsem opět dávat duši. Trailové pasáže byly velmi pěkné a celkem to utíkalo, ale posledních 20 km zpátky se již vleklo. V cíli z toho bylo 6. místo a zklamání, jelikož jsem mířili určitě výše.

Třetí etapa byla velmi podobná té z roku 2019. Vedla směrem k Libanonu, kde v kopci byla opravdu pěkná výheň. V této etapě jsme odjeli ve velmi silné skupině a vyhnuli se zásadním technickým problémům. Užili jsme si pěkné flow traily a v cíli z toho bylo TOP 5. Opravdu povedené zakončení. V celkovém klasifikaci jsme bral 6.místo.

Závod byl skvěle připravený a měl úžasnou atmosféru, pořadatele připravili opět skvělé tratě plné krásných singletrailů. Rozhodně se těším na další ročník, který má byt v nové lokalitě a nabídne určitě opět spoustu nádherných tratí. 

Sezonu jsem si zajel prodloužit ještě na Sardinii, kde mne čekal i jeden závod. Narychlo jsem vyřídil povoleni k startu, abych mohl obhajovat vítězství z roku 2019 na jednom z nejprestižnějších maratonů na Sardinii. Skvělá parta lidi kolem Alberta Olly a Vittoria Serry. 

Serpilonga neni svou délkou žádný extrémní závod, ale převýšení a spousta kamenitých trailů dají pěkně zabrat. Snažil jsem si jet své a to se mi povedlo a obhájil jsem vítězství. Byl jsem velmi spokojen s výkonnosti a celkově jsem si pobyt na Sardinii užil a udělal pěknou zlatou tečku za sezónou. 

Sezóna 2021 v číslech:

  • 4 etapáky
  • 9 Marathonu
  • 28  závodních dnů
  • 2,000 závodních kilometrů

UCI Marathon Ranking Men Elite 2021  60. místo s 238 body

Sezona byla náročná i finančně, když k nákladům na materiál, výživu i dopravu se přidaly nemalé náklady na množství testů potřebných k cestování a účastí na závodech. O to více si vážím svých stálých i nových partnerů, kteří mne podporovali i v této nelehké době.

KILPI

Ambasadorem značky KILPI jsem již několik sezon. Vedle cyklistického závodního oblečení, brýlí a cyklistických lahví jsem používal i outdoorové oblečení, zejména v zimní přípravě. Vybavení na skialp, běžky i sjezdové lyžování. Velkou pomocí bylo i zapůjčení týmové dodávky Kilpi Racing Teamu na zahraniční etapové závody. 

DECATHLON

Mým významným novým partnerem byl DECATHLON, kde pracuji na prodejně v Ostravě. Používal jsem sortiment cyklistických výrobků, které prodáváme na prodejně nebo e-shopu DECATHLON. Celou sezonu jsem absolvoval na karbonovém hardtailu MTB 29” ROCKRIDER XC 900 s vidlicí RockShox a zapletenými karbonovými koly Reynolds, který byl doplněn o profi sadu SRAM XXI Eagle Gold. Používal jsem i tretry a přilbu ROCKRIDER. 

CST Tires

Novým partnerem bylo i CST Tires Poland.  Používal jsem i kompletní sortiment CST Tires produkty pro MTB. Pláště, ventilky, tmel, a rezervní duše. Nejvíce se mi osvědčila kombinace plášťů CST PATROL vpředu a JACK RABBIT II vzadu.

SPORTIQUE

Mnoho let již používám i osvědčenou sportovní kosmetiku a deodoranty SPORTIQUE. 

Previous Post

Napsat komentář

Your email address will not be published / Required fields are marked *