Osobní stránky Milan Damek

Prázdniny v Alpách

6.8.2017 admin admin 0 Comments

Na začátku července jsem se vydal na závody do Dolomit, kde se jezdí Dolomiti Superbike, který patří k největším závodům nejen v Itálii. Na dvou trasách zde startuje přes 4500 lidí, tohle číslo je až neuvěřitelné. Není to jen závod pro amatéry, jelikož velké finanční odměny přilákají ty nejlepší bajkery světa a to doslova. Na startu nechyběl úřadující mistr světa Alban Lakata a další exmistři světa byli rovněž na startu. Hlavní závod je na 113 Km s 3357 metrovým převýšením. Závod je o čtyřech kopcích a jednom „malém“, který u nás je běžný. Od startu se jede dost svižně a nikdo se moc nešetří, místní výjezdy jsou  tempařské a sjezdy po šotolinových cestách jsou taky specifické a rozhodně je nelze podceňovat.

Přijel jsem do místa závodu již ve středu a postupně si projížděl trasu závodů a zvykal jsem si na nadmořskou výšku 1200 a více. V závodě to byla rozhodně výhoda, věděl jsem, jak která stoupání vypadají a také na sjezdy jsem si trochu za ty tři dny zvykl. Zdejší šotolinové cesty tak trošičku „plavou“ a proto nechávám v předu pořádný vzorek s jménem PATROL od CST. Vyplatilo se to a ve sjezdech jsem na místní borce neztrácel. V závodě jsem se postupně rozjížděl a v cíli z toho byl čas těsně nad 5 hodin a 34.místo. Nebylo to úplně nejlepší, ale na rozjezd slušné. Po závodě ještě na Italskou pastu a zase domů. A za rok znova v protisměru, takže opět nový závod.

Další závod tentokrát etapový jsem jel ve Francii v oblasti Val Cenis, kde se jel již 29.ročník Trans Maurienne Vanoise. Cestou do Francie jsem si dal ještě jeden trénink, na silničce jel jsem přes St. Moritz, Livigno až do Bormia. Velmi nádherné zpestření cesty a kvalitní vytočení nohou. Závod začínal ve středu, tak jsem měl ještě tři dny na potrénováni v místních terénech. Počasí bylo vynikající, tak jsem se snažil vždy najít nějaké traily, kde má vést závod. Co říci, bylo to skvěle ježdění v Alpských kopcích s nádhernou kulisou horských jezer a ledovců na vrcholcích hor. Jen jsem se začal obávat, co ještě víc bude v závodě a že to bude hodně obtížné. Vše navíc ve výšce nad 2000 metrů. Takže konec zábavy a užíváni si místní krajiny a začíná makačka v podobě prologu a čtyřech etap závodu kategorie UCI S2

Středa odpoledne a start do prologu, který je formou časovky. Očekával jsem městský okruh do rychla, bohužel jsem se mýlil, to byly pouze úvodní metry. Pak začaly traily ve stylu XC a z prologu se vyklubal XC okruh na 9Km. Jelo se mi velmi dobře, bohužel jsem doplatil na pozdní registraci a nasazeni za startovní pole žen. To mne stálo drahocenné sekundy a ve výsledku to bylo až 28.místo. První etapa byla hodně náročná v prvním kopci jsem trošku přepálil tempo a mylně jsem si myslel že kopec je o 250 metru výškových kratší. Následný sjezdík byl neskutečný trail, vedl dokonce místním Národním parkem Vanoise, což u nás by bylo asi nereálné. Opravdová nádhera. Dole už necítím ruce ani nohy. Chvilka lehčí pasáže a pak zase přišly nádherné serpentýny. Před cílem projíždíme nasvíceným sklepením místního hradu. Přes údolí visutým mostem do dalšího hradu a pak už hurá do cíle. V první etapě jsem se protrápil, ale užil jsem si to a bylo z toho 24.místo.

Den třetí, druhá etapa po startu trať se zdála nudná širší šotolky a mírné stoupání. Na čele se vytvořila desetičlenná skupina, ve které jsem se úspěšně uchytil. Začíná první technika a jedou se bomby, trialové pasáže co jsem při najíždění přenášel, při závodě jedu za soupeři v optimální stopě a zůstávám ve skupině. Bohužel na asfaltu se začalo trošku taktizovat a skupina se rázem rozrůstá. V následujícím sjezdu se zase začíná jet co to dá a skupina se roztrhá. Já zůstávám v skupince kolem desítky a najíždím do trailu nad Val Cenis, jeho znalost z tréninku je dost velkou výhodou a udržuji si pozici. Do posledního kopce najíždím mírně unavený, ale už se toho moc nemění. V cíli 12.místo.

Další již třetí etapa vypadala opravdu děsivě. Kopec 17 km a převýšení 1300 metrů. Hodně jsem se toho bál, snažím se držet tempo v první skupině, ale po půlhodině si vystupuji a jedu své. Kopec nemá konce a snažím se jet co to jde. Začínám vidět před sebou roztroušené jezdce, kteří odpadli z pětičlenné první skupiny. Daří se mi je dotáhnout a na konci stoupání ve výšce cca 2600 metrů dojíždím šestého. Sjezd k přehradě Col du Mont Cenis není pro mne moc úspěšný, na singlech si na hardtailu neodpočinu a jsem vyplý. Moc neriskuji a předjíždí mne asi devět soupeřů. Od přehrady do cíle, už zase trať znám z tréninku, tak jsem se snažil využit této výhody. To se částečně povedlo a v cíli z toho bylo 14.místo.

Den pátý a čtvrtá etapa. Hlavním cílem bylo dojet do cíle a udržet nebo vylepšit aktuální pozici v celkovém hodnocení. Tím bylo průběžné 15.místo. Profil byl jeden velký kopec a pak menší. Únava už byla znát trápil jsem se, ale pak přišly nádherné sjezdíky a já se rozjel. Do cíle dojíždím na 15.místě a celkově jsem si dokonce polepšil na 14.místo. Velká spokojenost a hlavně vše vydrželo, protože program v Alpách rozhodně nekončil.

Následoval přesun do Bormia. Den na cestě a bez kola. Pote jsem si dal jeden trénink na silničce, když jsem jel na Passo Gavia, od tama dolů do Ponte di Legno a na další legendární pass a to Passo Mortirolo. Taková ta Italská klasika, no necelých 130 km a 3300 výškových. V dalších dnech jsem si projel trať sobotního závodu Alta Valtellina Bike Marathon.  Traily v okolí Livigna  a Bormia jsou taky velmi úžasné a hlavně zas trochu jiné než ve Francii. Výhledy jsou zde také fantastické a opravdu nevím, kde to bylo hezčí,  každá oblast má své kouzlo. A oblast Alta Valtelliny je pro mne díky lyžování srdeční záležitosti, takže ji mírně favorizuji …

Sobotní závod měřil 92 km a k tomu bylo slušná porce 3497 metrů převýšení. Pohled na startovní listinu byl také slušný. Přední Italské týmy, doplněné o hodně zajímavá jména ze zahraničí, byly zárukou velmi kvalitního závodu. V týdnu jsem se necítil moc dobře, ale v závodě jsem posbíral ještě zbytky sil a dal do toho co šlo a v cíli z toho bylo 20.místo. Forma po studijní pauze a státnicích stoupá, tak snad ještě něco předvedu na dalších závodech.

FOTOGALERIE

#alpy#Alta Valtellina Bike Marathon#bike#BikeWorld#Bormio#červenec#CST#CST tires#cycling#Cycling race#Damek#dolomiti#Dolomiti Superbike#Ethicsport#francie#italie#Milan Damek#mountainbike#Prázdniny#Trans Maurienne Vanoise#Valcenis#vanoises

Previous Post

Next Post

Napsat komentář

Your email address will not be published / Required fields are marked *