Červen – ostrý start
24.6.2017 admin admin 0 Comments
Měsíc červen začal pěkně z ostra, když 1.června v 7:00 jsem začal vykonávat bakalářskou státní závěrečnou zkoušku na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Tento velmi náročný start jsem zvládl a mohl jsem v poklidu odjet 6. června na ALPENTOUR TROPHY.
Alpentour Trophy je velmi náročný a hlavně pěkný čtyřdenní etapový závod, který se jede v okolí rakouského Schladmingu. Mé výkony nebyly zcela excelentní, ale rozhodně stoji za zmínku 28. místo v etapě, která je označována za „Královskou.“ Etapa Ramsau am Dachstein měří 68km, při kterých se nastoupá kolem 3100 metru výškových. Sjezdy jsou nejen typické alpské rychle cesty, ale pěkné singltraily, které jsou opravdu velmi zábavné. Klasikou na Alpentouru je dojezd do cíle, kde se jede poslední sjezdík místním bikeparkem. Taková ta odměna na závěr těžké etapy, která vždy potěší. Poslední etapa je časovka na sjezdovce Planai k chatě Schaf-Alm o délce 14 km a převýšením 1300 metrů. Opravdový festival bolesti na závěr, když jste nahoře na Planai máte už po závodě. Chvíli se tam z toho dáváte dohromady a pak hurá dolů, ale už ne závodně, jen tak sjezdovou tratí flow pro radost. V celkové klasifikaci z toho bylo 37. místo, musel bych lhát. kdybych napsal že jsem spokojený, ale závod jsem si užil a po státnicích to byl rozhodně slušný rozjezd do dalších části sezóny.
Již ve středu jsem se přesunul do Polska, kde jsem startoval na dalším etapovém závodě. V Istebné se jel 11.ročník etapového závodu Beskidy MTB Trophy, kde za mnou ze Sardinie přiletěl kamarád Alberto Olla. Beskidy MTB Trophy je velmi náročný závod na trojmezí tři států. Zázemí závodů je v Polsku, první etapa vede do Česka a třetí na Slovensko. Celkem na nás mělo čekat 294 km a 11 218 výškových metrů. První etapa nesla jméno Czantoria a z velké části vedla v Česku. Na konci prvního kopce se oddělila skupinka nejsilnějších jezdců ve které jsem nechyběl. Ve sjezdu se dostávám na vedoucí pozici a skupinka se zmenšuje. V dalším stoupání jsem poodjel s Matiasem Frohnem. Následovaly další singltraily a pak dlouhé stoupáni na Czantori, kde mne potkává menší krize a ztrácím kontakt s Matiasem a dojíždí mne Sebastiane Pelé z Francie. Bohužel i ten mi ujíždí a já se postupně probírám ze své krize. V cíli první etapy dlouhé 70km s převýšením 2697metru z toho bylo 3. místo.
Druhá etapa Rysianka měla 79 km a převýšení 2860 metrů, této etapy jsem se velmi obával, jelikož zde bylo dlouhé stoupání a její náročnost není zrovna nejmenší, ale zároveň jsem nechtěl nechat soupeřům nic zadarmo. Od startu jsem jel velmi aktivně a postaral jsem se o tempo v úvodním stoupání. Závodní pole se nadělilo a na špici se utvořila silná čtveřice jezdců z celkového pořadí, doplněná o další cca dva jezdce. Stoupání na Rysianku udával tempo Mathias a já jsem se snažil tempo držet tak, aby mi vyhovovalo. Zaskočila mne změna, když jsme stoupali singltrailem a ne širokou cestou jako loni. Po zakončení trailu mi skupinka odjíždí a já zůstávám kousek za ní s Pelém. Hned na začátku sjezdu se do skupiny vracíme a dereme se dopředu. V předu zůstala jen trojice, pronásledována Mathiasem. Ten si do skupiny dojíždí a jako jediný zachytil můj nástup v předposledním stoupání. V posledním stoupání měl mírný náskok, ale před vrcholem ho dojíždím a do sjezdu jedu s malinkatým náskokem. Nakonec z toho bylo vítězství v etapě v závěrečném finiši.
Třetí etapa byla, kvůli velmi nepříznivému počasí zkrácena o nejtěžší část na Velké Rači i přesto etapa měla převýšení přes 2000 metrů a délku 45km. První stoupání na Ochotzite diktuje tempo lídr závodu Mathias, snažím se jej držet, ale zdálo se mi zbytečně ostré tak si vystupuji a jedu si své a zůstavám ve druhé skupině. V půlce trati ztráta kolem dvou minut, tak se začínám kousat a ve výjezdu začínám vidět první dvojici. V následujících brdcích jedu co to dá a v předposledním větším stoupání se dostávám na vedoucí pozici. N akonci posledního sjezdu mne potkaly technické problémy, které mne sesadily z vedoucí pozice a do cíle dojíždím bohužel až na 3.místě. V celkové klasifikaci toho byl posun na druhé místo. Bohužel průměrná teplota 6°C nesvědčila Albertovi a tak ze závodů odstoupil.
Poslední etapa měla největší převýšení a to 3129 metrů a délkou 76km. V mém podáni to už byl boj o dojeti do cíle a úspěšné dokončení tohoto velmi náročného etapového závodů. Únava se již projevovala a tak to bylo znát. Kousal jsem se a v cíli z toho bylo až 10.místo. Hlavní cíl a to FINISCHER byl splněn a navíc na druhém místě v absolutním pořadí. Takže i nějaký ten výsledek a kupa zážitků. Hold slunce, bláto, déšť až skoro sněžení to jsou BESKIDY MTB TROPHY.
Další dny po závodě jsem byl v Beskydech s Albertem, kde jsme dali traily v okolí Ostrého a Javorového. Taková pátá a šestá etapa. Víkend 24. a 25. června si dám od závodů volno a budu se připravovat na další víkend, kde pojedu Bike Marathon Drásal. Po tomto závodů se vydám do Dolomit na legendární Dolomiti SUPERBIKE, takže je se na co těší a makat co to dá.
Foto: Bob Damek & BikeLIFE